Logo, obrázek
Historie  neděle 08.12.2019

Úvodem

Potřeba organizované pomoci v případě vypuknutí požáru byla jistě jedna z prvních, kterou člověk poznal. Pud sebezáchovy nutil člověka již v nejstarších dobách pomýšlet na ochranu a obranu proti ohni, který se stával tím nebezpečnějším, čím větší bylo soustředění lidí do správních seskupení. Když společnost byla zorganizována tak dalece, že mohly vzniknout první právní předpisy, byla i pomoc při vzniklém požáru upravena řády. A tak i v dobách nejstarších se vyskytují pravidla - všeobecně platná "nařízení požární".
Za panování císaře Josefa II., který své reformní snahy uplatnil i v oboru požární ochrany, byl vydán první požární řád a to dne 7.září 1782. Tento řád byl rozdělen na dva oddíly - pro města a pro vesnice. V čechách nabyl platnosti v roce 1785.
V souvislosti s historií našeho zde uvedeme dva požární řády :

1. Feuerlösch - Ordnung für die Stadt Adlerkoteletz ze dne 24.listopadu 1854, obsahující 27   paragrafů.
2. Hasící řád města Kostelce nad Orlicí - ze dne 10.července 1862

Požární služba byla zaopatřena tak, že obec vlastnila nejpotřebnější nářadí - lejty, stříkačky, háky, žebříky a košíky a dále každý majitel domu musel mít v domě lucernu a košík a v případě vypuknutí požáru byl povinen pomáhat s hašením.

Tento stav platil obecně a v našem městě trval až do roku 1871. V tomto roce se na ponět K.Daška, J.Čeřenského a ostatních občanů ze vzniklé Řemeslnickorolnické besedy a Čtenářské besedy ujala myšlenka, aby byl i v našem městě založen sbor dobrovolných hasičů. Po společné poradě byla tato žádost podána obecnímu zastupitelstvu a to dne 22.dubna 1871 pod č.j.224. tehdejší starosta Hynek Karas svolal ihned obecní radu, tehdy již na odstupu ke schůzi na den 27.dubna 1871. na této schůzi bla žádost občanů schválena a ustavení sboru hasičů povoleno.

 

1871

Do vínku právě založeného sboru věnovala obec 1000 zlatých. Dne 22.června se odbývala první valná hromada, kde za přítomnosti 60 občanů byl zvolen prozatimní výbor v tomto složení :   

  • Seykora Eduard - předseda             Obrázek: Foto              
     
  • Perlhefter Karel - místopředseda
     
  • Rabyška Jan - jednatel
     
  • Seykora Alois - člen výboru
     
  • Böhm Eduard - člen výboru
     
  • Bednář František - člen výboru
     
  • Syrový Karel - člen výboru
     
  • Fiala Václav - člen výboru                      

                                                                                             

Bylo usneseno sestavit stanovy, zařídit jejich schválení, rozmnožení a zajistit cvičitele od sboru pražského.

Z daru 1000 zlatých byla zakoupena stříkačka od firmy Smékal. K vycvičení sboru přijel z Prahy pan Rohlena - vrchní hasič pražský, který na žádost a útraty obce cvičil jeden měsíc sbor dobrovolných hasičů. První cvičení se konalo 16.srpna 1871 v zahradě pivovaru. Tam se také odbývalo první cvičení veřejné a to dne 24.září 1871. Prvním velitelem sboru byl zvolen František Langr a prvním cvičitelem Alois Seykora. Hasičské skladiště bylo zřízeno v domě čp.30 - na náměstí.

Tím byl sbor uveden do činnosti. Ta spočívala v prvním období ve shánění potřebného vybavení, výcviku a hlavně náboručlenstva. Dále bylo třeba uspořádat veškeré organizační záležitosti.

 

1872

Na valné hromadě konané dne 14.dubna byl všemi přítomnými odsouhlasen " den ku cvičení určený ". Stalo se jím pondělí a v tento den se scházejí členové sboru dodnes. V průběhu roku se celý obecní výbor přihlásil k ochrannému odboru. Velitelem byl zvolen Alois Seykora. S ohněm se setkával sbor poprvé 11.listopadu v Rychnově nad Kněžnou. Za účinnou pomoc se dostalo sboru vřelého poděkování. Po zkušenostech z krátkého působení hasičského sboru začal starosta obce zjišťovat u pojišťovacích společností, zda by bylo možné členy sboru pojistit proti úrazu.

 

1873

Na výborové schůzi dne 2.července bylo sděleno, že Stanovami byl Sboru povolen červený prapor se znakem města a nápisem " Sbor dobrovolných hasičů v Kostelci nad Orlicí ". Dále byla v tomto roce podniknuta akce zakoupení hydroforu a tento stroj spolu s vozíkem na hadice - vše v ceně 1060 zlatých - dodán sboru v listopadu firmou Smékal.

 

1874

Sbor zasahoval u osmi požárů a vždy účinně. Dnem 20.července započaly noční hlídky a v souvislosti s tím byly pořízeny dva pláště pro členy hlídky.

 

1875

21.února se konala Valná hromada za účasti 60ti členů. V průběhu roku bylo konáno 7 schůzí výborových, kde byly řešeny organizační záležitosti.

 

1876

Na výborové schůzi dne 11.dubna rozhodnuto, aby byla objednána " kukla do kouře ". Nákladem 232 zlatých bylo v zahradě hostince " Na Kopečku " zřízeno nové leziště.

 

1877

Rozkodnutím výboru ze dne 3.srpna přistupuje sbor k Ústřední hasičské jednotě zemské. Na den 22.května byla ustavena prohlídka domů " ohledně požárů ". Této prohlídky se zúčastnili 2 zástupci obce, velitel sboru, cvičitel sboru a mistr kominický.

 

1878

Členové sboru se vyznamenali při záchraně majetku a osob při velké povodni, která postihla město dne 2.března. Sboru došlo písemné poděkování od městské rady.

 

1879

9.února konaná Valná hromada, kde byly provedeny volby funkcionřů. Dále konáno 6 schůzí výboru. Na jedné z nich a to dne 1.srpna rozhodnuto, objednat dva žebříky a zajistit odebírání sborového výtisku časopisu " Český hasič ".

 

1880

Na mimořádné Valné hromadě konané dne 27.května rozhodnuto o doplnění Stanov o článek zřizující Podpůrnou pokladnu.
Dne 17.října bylo v Týníšti nad Orlicí po velké debatě usneseno a odhlasováno zřídit v Kostelci nad Orlicí Hasičskou župní jednotu a to ze sborů : Kostelec nad Orlicí, Borohrádek, Doudleby nad Orlicí, Jelení, Solnice, Vamberk, a Týníště nad Orlicí.

 

1881

Dne 14.srpna byl pořádán I. valný sjezd Župní jednoty hasičské východních Čech. Tento sjezd byl spojen s velkým cvičením a konal se v Kostelci nad Orlicí.
Na výborové schůzi dne 10.srpna bylo rozhodnuto, že se náš sbor zúčastní svými zástupci slavnosti otevření Národního divadla v Praze.

 

1882

V únoru byl pořádán první maškarní ples v Panském domě. Druhý den byla slavnostně s hudbou přivezena z nádraží nová čtyřkolová stříkačka, kterou obec zakoupila od firmy Smékal za 1100 zlatých.

Na výborové schůzi konané dne 18.dubna byla odsouhlasena potřeba plachty pro skok !
Dne 4.září bylo sděleno na výborové schůzi velitelem sboru, že je ve městě zřizována tělocvičná jednota Sokol. První stanovy Sokola vypracoval velitel požárního sboru Karel Brdička a vyplývalo z nich, že v případě požáru se všichni členové Sokola podporují velení velitele požárního sboru. Neuvedený " velký " počet členů ihned přistupuje za členy Sokola - zejména lezci.

 

1883

Na Valné hromadě konané dne 28.ledna usneseno, aby se nadále užívalo ve sboru oslovení : " Ty, bratře ... ". V tomto roce pořádáno 8 schůzí výboru a jedna mimořádná Valná hromada, kde se rozhodovalo o zvolení místnosti pro zimní cvičení.

 

1884

Sbor zasahoval jen u dvou požárůmimo město.
Bylo zřízeno nové hasičské leziště v zahradě p.Markové v Široké ulici - dnes Husově.

 

1885

Dne 23.srpna se členové sboru zúčastnili veřejného cvičení v Potštejně a to v počtu 25 členů.
Sbor se zúčastnil slavnostního otevření tělocvičny zdejšího Sokola. Na výborové schůzi konané dne 16.října byl schválen návrh znění Hasičského řádu pro občanstvo a předán ke schválení městskému zastupitelství.

 

1886

Pro kostelecký požární sbor to byl rok slavností. Ve dnech 13. a 14.června byla pořádána slavnost na počest svěcení nového praporu sboru. Pořizovací cena praporu byla 305 zlatých. Prapor podle návrhu velitele sboru šila a vyšívala paní Stanzingrová, žerď vyřezal R.Brdička. Matkou praporu byla kněžna ze Schwarzenberga, zastoupenou komtesou Vileminou Kinskou, kmotrami praporu byla p.Johana Seykorová a p.Anna Vojtěchová. Při této slavnosti byly k praporu připjaty první stuhy.
Tato slavnost byla hlavním bodem oslav 15.výročí trvání sboru.

 

                                        Obrázek:

 

1887

Hlavní akcí bylo jednání s městským zastupitelstvím o zakoupení tělocvičného nářadí pro potřeby sboru - a to hrazdy, žerdě, můstku na skok, žebříků na skok do hloubky. Dále bylo požadováno zakoupení nové sací hadice k hydrofonu a zaplacení 200 výtisků Stanov.

 

1888

Na Valné hromadě konané dne 8.ledna bylo odsouhlaseno, aby nadále probíhal výcvik po četách. Dne 1.srpna zasahoval sbor u požáru v Doudlebech. Dne 8.července se konal župní sjezd v Rychnově nad Kněžnou. Při volbách do výboru župy byli zvoleni zástupci našeho sboru do následujících funkcí - starostou župy byl zvolen Karel Perlhefter, pokladníkem Karel Brdička a náhradníky výboru Josef Jelen a Ot. Kňourek.

 

1889

V tomto roce byla konána Valná hromada a 7 schůzí výboru. Sbor zasahoval u 4 požárů - 2krát v Kostelci a jednou v Česticích a v Týníšti. Byl rozšířen odběr odborných časopisů, sloužících k rozšiřování odborné připravenosti členů. Sbor odebíral časopis Český hasič, Moravský hasič a Věstník.

 

1890

Tohoto roku byl založen odbor na Skále a dne 16.listopadu převezeno do nového skladiště některé nářadí. Prvním náčelníkem skaleckého odboru byl Josef Šimerka.
28.září proběhla slavnost dokončení nového vodovodu a veřejné hasičské cvičení, při kterém bylo poprvé použito hydrantů s " Rothovou " spojkou. 

 

1891

Sbor zakoupil moderní vybavení. Plachtu pro seskok a za 120 zlatých dvoukolový posunovací žebřík a sice od p. Ludvíka ze Solnice.
Okresním hejtmanem bylo přípisem č.j. 7849 povoleno přijímat do sboru jinochy od 14 let věku k řádnému výcviku. Tím byla v našem sboru zřízena četa jinošská a za tímto účelem bylo třeba pozměnit a doplnit i Stanovy sboru.
Z blíže neuvedených důvodů byla c.k. okresním hejtmanstvím zakázána oslava 20. výročí založení sboru.
V dějinách hasičstva dochází v tomto roce v našich zemích k významné události. Česká část hasičů se odtrhla od původní ústřední jednoty, ovládané duchem německým a byla utvořena samostatná Česká ústřední hasičská zemská jednota království českého. Slavnostní schůze se dne 1. a 2. února v Praze zúčastnil K.Brdička a to jako delegát Župní hasičské jednoty východních čech. U příležitosti jubilejní výstavy byl dne 14. a 15. srpna pořádán v Praze sjezd českého hasičstva, kterého se zúčastnili i zástupci našeho sboru.

 

                                        Obrázek:

 

1892

Přijat návrh na sestavení úplného inventáře hasičského materiálu a sice zvlášť pro skalecký a zvlášť pro městský sbor. Dne 21. září se konalo první vřejné vystoupení hasičského dorostu a to při příležitosti pořádání zahradní slavnosti.

 

1893

Ve skladišti na Skále byl postaven věšák na hadice. Obcí bylo zakoupeno 250 m hadic z toho 50 m pro sbor na Skále. Župní sjezd kostelecké župy se konal 2. července v Lukavici. Obsazení funkcí kosteleckými hasiči zůstalo po volbách stejné jako v roce 1888.
Ústřední zemskou hasičskou jednotou království českého byl přijat nový hasičský stejnokroj - " čamara a ploská čapka též s čamarou ". Z rozhodnutí výboru sboru byl jeden hasičský kabát přešit podle nového vzoru.
Dále byly pro potřeby sboru zakoupeny dvě trubky s klapkami pro hudce.

 

1894

Zde se zmíníme o jednom z největších požárů v Kostelci. Požár vypukl dne 16. dubna večer v domě p.Bartoše v ulici Kamenické na Skále. Hasičský sbor se dostavil velice rychle a v hojném počtu s veškerým svým nářadím. Domy byly většinou dřevěné a oheň byl podporován silným větrem a také velkým množstvím dříví, které bylo srovnáno okolo domků. Požár nabyl v krátké době takového rozsahu, že při vší snaze a mimořádném úsilí našeho hasičského sboru a sedmi sborů okolních - a to ze Svídnice, Častolovic, Doudleb, Vamberka, Lípy, Olešnice a Lična padlo ohni za oběť celkem 34 domů. Požár byl zdoláván až do rána příštího dne. Tato událost se však neobešla bez obětí na lidských životech. Náčelník skaleckého sboru Josef Bedrna chtěl zachránit v domě čp. 411 občana Vanického, vnikl do ohně a spolu s Vanickým zahynul pod zřícenou klenbou. Dne 19. dubna se konal velký pohřeb obou obětí požáru za účasti mnoha spoluobčanů a členů okolních hasičských sborů. Dne 23. dubna se konal pohřeb p.Nováka, který zemřel na následky popálení.

 

1895

V tomto roce byla konána valná hromada a mimořádná valná hromada a devět schůzí výboru. Sbor obdržel diplom Ústřední Matice Školské. Ve dnech 9. - 11. srpna se konalav Praze výstava a sjezd hasičstva a za náš sbor se těchto slavností zůčastnilo 34 členů.

 

1896

Dne 10. května se konal v Kostelci n. Orlicí župní sjezd a dopoledne bylo uskutečněno slavnostní odhalení pomníku Josefa Bedrny. Pomník byl pořízen z výtěžku sbírky a za přispění sboru a městské rady.

 

1897

Na schůzi výboru dne 13. června bylo rozhodnuto, že nadále nebude do sboru přijímán ten, kdo nepředloží lékařské potvrzení o schopnosti k práci v hasičském sboru. Na návrh vedení našeho sboru a celé župy bylo při valném sjezdu hasičů v Praze usneseno, že " Ústřední zemská hasičská jednota království Českého ku postě padesátiletého panování Jeho veličenstva císaře a krále českého, zařídí v tomto roce Podpůrnou pokladnu pro ty členy, kteří po 20 roků u sborů hasičsých setrvali jsou nemožní a nemajetní ".
Dne 4. září v noci vypukl velký požár v ulici " Na lávkách ". Vyhořela stavení čp. 74, 77, 78, 79, 80 a 52. Mezi těmito domy byl i dům velitele K.Brdičky. Ten z hořícího domu zachránil celou rodinu a M.Moravcovou. z domu p. Zvolského, kde požár vznikl zachránil četník Čermák mladé děvče.

 

1898

Dne 31. ledna bylo na výborové schůzi rozhodnuto, aby i náš sbor přistoupil k rezoluci župní jednotky zaslané Vysokému zemskému výboru v Praze. V rezoluci byl vznesen ostrý protest proti snaze rozdělit na popud Němců " věcný fond hasičský " na dva národnostní díly.

Byl podán návrh na změnu Stanov sboru v tom smyslu, aby dosavadní funkce jednatele a pokladníka zároveň byla rozdělena na funkce dvě.

Na sjezdu kostelecké župy pořádaném dne 26. června v Koldíně  bylo usneseno, aby se naše župní jednota rozdělila na dvě. Tím byla vytvořena župní jednota " Stráž na východě " v Rychnově nad Kněžnou. Úřední označení kostelecké župy zní : " Hasičská župní jednota východních Čech ORLICE č. 15 se sídlem v Kostelci nad Orlicí ".

 

1899

I když nebyla ani v nejmenším omezena práce a poslání hasičkého sboru, ostatní činnost spolková stagnovala. to je nejsmutnější fakt z historie hasičského sboru. Stagnace nastala " pro veliké nepřátelství, které ve sboru vzniklo ". V kronice je tomuto stavu věnováno 7 stran. Na závěr zápisu z tohoto roku kronikář píše : " Mohl bych o tomto roce mnoho psáti, ale raději pomlčím - pravda přece zvítězí ".

 

1900

Obnovena činnost sboru po všech stránkách, přijato bylo několik členů do řad činných i přispívajících. Bylo konáno osm schůzí nového výboru a jedna valná hromada.

 

1901 

V Doudlebech nad Orlicí se konala slavnost u příležitosti oslav 20.výročí založení kostelecké župy. Dopoledne, na slavnostní schůzi, byli odměněni dlouholetí funkcionáři župy. Z našich členů obdržel stříbrný odznak Antonín Smrtka, J. Pavlát a K. Brdička.

 

1902

Bylo konáno 16 schůzí výboru, jedna řádná a jedna mimořádná valná hromada. Vyřešen problém ohledně pořizování svátečních uniforem. Dne 5. července se členové sboru společně zúčastnili oslav konaných k uctění památky Mistra Jana Husa.

 

1903

Ve dnech 14. - 17. srpna byl v Praze konán sjezd slovanského hasičstva a probíhaly oslavy 50. výročí trvání sboru hasičů v praze. Těchto slavností se za náš sbor zúčastnilo 30 členů. V rámci oslav bylo sehráno slavnostní představení na scéně ND - Psohlavci. Tohoto představení se naše výprava též zúčastnila. Prameny uvádějí, že při slavnostním průvodu na Staroměstském náměstí kráčelo 16 000 hasičů ve slavnostním stejnokroji a ,, ....... byl to pohled vzrušující, kde se přesvědčili přátelé i nepřátelé o síle a organizaci naší ".
 Od 20. do 23. srpna proběhla v Kostelci nad Orlicí první hasičská župní škola. Tohoto prvního běhu se zúčastnilo 7 našich členů.

 

1904 

Konáno 10 schůzí výboru, řádná a mimořádná valná hromada. Sbor se účastnil 2 požárů - 23. dubna požár mlýna Josefa Škopa a 15. července požár v obecním lese. V měsíci srpnu byly konány noční hlídky po 18 nocí.
 Členové sboru se společně zúčastnili slavnostního odhalenípomníku MJH ve Vamberku.

 

1905

Členové sboru se zúčastnili korporativně dne 3. září krjinské hasičské školy v Rychnově nad Kněžnou. Sbor velice účinně zasahoval při požáru pily p.Malijovského v Borohrádku dne 5. srpna. Byla konána mimořádná valná hromada za učelem volby velitele sboru. Této volby se zúčastnilo 42 členů.

 

1906 

V tomto roce zahájil sbor jednání s obecní radou o zřízení ,, příhodnější kolny pro nářadí hasičské". Skladiště bylo při stavbách přemístěno za panské stodoly ,,Na obci" a svému poslání nevyhovuje.

 

1907