Historie dobrovolného hasičského sboru FFW Triebes

Spolek dobrovolných hasičů Triebes vznikl na základě vyhlášky královského úřadu zemské rady týkající se požární policie a zákona o pravidlech chování v případě požáru z 21. srpna 1886. Jelikož bylo povoleno zakládat sbory dobrovolných hasičů, byla podle této vyhlášky každá obec povinna zřídit místní hasičský sbor.

Po několika předběžných setkáních členové mužského sportovního spolku založili 13. ledna 1887 Spolek dobrovolných hasičů Triebes, jehož vznik byl v dubnu téhož roku potvrzen obecním úřadem. Úřad stanovil počet členů spolku - 60 mužů, kteří měli být vybaveni a oděni na náklady obce. Ke vstupu do Spolku dobrovolných hasičů Triebes se ihned přihlásilo 39 mužů.

21. dubna 1887

byly podepsány stanovy a každý příslušník spolku byl poté, co si podal ruku s tehdejším starostou Hupferem, povinen chránit majetek každého obyvatele obce Triebes stejně jako sousedních obcí před nebezpečím požáru. Originál protokolu a prvního seznamu podpisů ustavující schůze má ve svém vlastnictví sbor místních hasičů. Prvním velitelem požární jednotky byl zvolen Hermann Schieblich, jeho zástupcem Hermann Rother. Okresním vedoucím požární jednotky jmenoval úřad zemské rady zednického mistra Augusta Feistela.

1889

V Triebesu se konalo první valné shromáždění hasičského spolku knížectví Reus, Hermann Schieblich byl při této příležitosti zvolen novým okresním velitelem požární jednotky a na jeho místo nastoupil Franz Fuchs.

1890

Julius Rohn z Greizu dodal Spolku dobrovolných hasičů města Triebes novou požární stříkačku za 1300 říšských marek.
Na přelomu století se v Triebesu rozvinula různá průmyslová odvětví a vznikl tak  například podnik na předení juty a tkalcovna v Gera, výrobna litoponu, závod na výrobu nábytku, výrobna pryže a výroba pekařských strojů, která dnes jako jediná z těchto druhů výrob ještě existuje. Tyto okolnosti měly samozřejmě velký vliv na rozvoj hasičského spolku a obec Triebes v této době zakoupila automobilový žebřík Magirus za 1163 říšských marek.

1907

Byl v Triebesu vybudován vodovod a díky tomu bylo při likvidaci požáru k dispozici 62 hydrantů. Poté byl zakoupen cisternový vůz, což vedlo ke snížení předepsaného stavu na 40 osob.

1912

V tomto roce proběhla řada změn. Byla schválena 3-letá služební doba a zformoval se jak povinný, tak i dobrovolný hasičský mužský sbor. V této době bylo zakoupeno i nové vybavení, nový vůz a systém protikouřové ochrany. Na bývalém školním dvoře byl položen základní kámen požární zbrojnice, která existuje dodnes.
Ve třicátých letech, v době národního socializmu, byly dobrovolné hasičské spolky podle zákona rozpuštěny a namísto nich byla aktivována požární policie. Kvůli válečným událostem v Evropě v zemi nebyli skoro žádní muži a právě v této době se zformovaly první ženské požární skupiny. Tak tomu bylo i v Triebesu.
Po konci války měli organizaci hasičského sboru ve svých rukou okupační mocnosti, Členové dobrovolných hasičských spolků, které nyní opět započaly svoji službu obcím, obdrželi speciální průkazy, které jim umožňovaly při nebezpečí požáru opouštět domy i v noci, neboť právě to bylo v prvních měsících po konci války v našem regionu zakázáno.
Technická úroveň našeho hasičského sboru zahrnovala v této době dvě přenosné požární stříkačky, jednu ruční stříkačku a jeden vojenský vůz značky Steyer, který sloužil i jako vůz pro hromadnou přepravu mužstva. Postupem času byl vůz předělán na vlastní výkon a upraven dle aktuálních potřeb.
Na začátku padesátých let došlo k reorganizaci požárnické činnosti v nově založené Německé demokratické republice a spolky dobrovolných hasičů byly podřízeny ministerstvu vnitra / útvaru F.

1956

Podnikl náš hasičský sbor pod vedením tehdejšího velitele Horsta Deckera první krok směrem ke sjednocené Evropě. Došlo ke zpečetění jedinečného přátelství s partnerským hasičským sborem v Kostelci n.O. v tehdejší ČSSR. Toto přátelství již trvá více než 56 let a snad bude trvat i nadále v rukou našich příštích generací.

8. června 1955

Obdržel hasičský sbor obce Triebes od velitele požární jednotky z Gera svůj první požární vůz, ojetý LF-8 na podvozku Mercedes Benz s přívěsným vozem. Důvodem bylo založení centrálního velitelství, do kterého byl Spolek dobrovolných hasičů v Triebes též integrován.

V srpnu 1963

Byl spolku předán nový požární vůz na podvozku S-4000 s přenosnou stříkačkou 8 a navijákem hadic. To byl velký technický pokrok pro přátelé našeho spolku a pro zajištění požární ochrany v regionu. V roce 1979 byl tento vůz vyměněn za nový terénní požární vůz 8 s transportním přívěsem na přepravu hadic na podvozku Robur. V tom samém roce získal spolek ještě jeden ojetý  hasičský vůz 16 na podvozku S-4000, který byl předtím používán v obci Lobenstein. Díky tomu měl hasičský sbor města Triebes v případě nasazení přímo na místě zásobu vody 2400 litrů a mohl tak rychleji a efektivněji zasáhnout proti vzniklému požáru.

Hasičský vůz 16 s nádrží byl v roce 1984 nahrazen novým TLF-16 na podvozku W-50. I tento typ pojal 2400 litrů vody, ale k výbavě vozu patřila i vestavěná nádrž s pěnidlem a vodní dělo na střeše.
Díky tehdejšímu veliteli Harrymu Freundovi a jeho dobrým vztahům ke státní správě a ostatním hasičským sborům v kraji bylo v roce 1988 možné rozšířit vozový park našeho hasičského sboru v Triebesu o výsuvný žebřík na podvozku S-4000. Ten sice nebyl nový, ale slouží dodnes a jedná se o poslední z tehdy vyrobených 39 výsuvných žebříků tohoto typu, které jsou ještě aktivně používány hasičskými sbory v Německu.

Po sjednocení Německa si Sbor dobrovolných hasičů v Triebesu i nadále zachoval svůj status v oblasti protipožární ochrany a civilní obrany v tehdejším okrese Zeulenroda a později okrese Greiz. V červnu 1993 poskytnul okres nový hasičský vůz 16 s přenosnou stříkačkou 8. Vůz byl sice integrován do civilní a protipožární obrany okresu Greiz, mohl být však plně využíván i spolkem v Triebesu k místní protipožární ochraně. Z toho důvodu byl plán města Triebes na koupi nového hasičského vozu 8 pro místní spolek hasičů bezpředmětný. Starý vůz s přívěsem na podvozku Robur byl poté až do obstarání vlastního malého hasičského vozu zapůjčen sousední obci Weißendorf. Po jeho navrácení do spolku města Triebes ho až dodnes používají hasiči junioři za účelem výcviku.
Kvůli vzrůstajícímu počtu zásahů, např. při dopravních nehodách a odstraňování olejových skvrn, které také nyní patřily k úkolům hasičského sboru, zakoupilo město Triebes v roce 1994 zásahové vozidlo na podvozku VW-T4. Díky vestavěné záchranné sadě bylo možné poskytovat tu nejlepší a nejkvalitnější pomoc.

1997

Bylo možné díky finanční podpoře spolkové země v kombinaci s vlastním kapitálem města Triebes poskytnout hasičskému sboru nový hasičský vůz 16, vybavený nádrží, na podvozku Mercedesu Benz. TLF-16 na podvozku W-50 byl poté vyřazen z provozu a prodán hasičskému sboru v Röhrsdorfu v Sasku, kde byl ještě do loňského roku používán.

2006

Sloučením měst Zeulenroda a Triebes v roce 2006 se změnila i struktura hasičského sboru.
Triebes je od té doby místní částí hasičského sboru a spadá pod městské požární velitelství obce Zeulenroda-Triebes. Tehdejší velitel města Triebes Berthold Pfeil převzal jako zástupce městského velitele Franka Tschochnera vedení hasičských sborů našich dvou sloučených měst.
Sbor dobrovolných hasičů v Triebesu je vedle meziregionálního sboru v Zeulenroda druhým největším hasičským spolkem v našem městě a tím i nadále plní důležitou úlohu při civilní obraně a protipožární ochraně v našem regionu.
Svůj význam si však zachoval i v okresu Greiz. Náš sbor je integrován v systému civilní obrany a přepravy nebezpečného zboží tohoto okresu, v rámci něhož je k těmto akcím povoláván.